Jožka Baruch

Později se přihlásil na pražskou umělecko-průmyslovou školu na obor malířství k profesoru Dítětovi, do třetího ročníku k profesoru Kyselovi do oddělení ornamentální malby. První světová válka přerušila jeho studia, která dokončil v roce 1922 v ateliéru malby a grafiky. A právě grafika, z ní zejména dřevoryt, se pak stala Baruchovou nejvýznamnější, ba takřka jedinečnou výrazovou formou. I jeho obrazy a kresby jsou grafikou poznamenány. Zabýval se především takzvanou užitou grafikou, do níž patří plakát, reklamní tiskovina, výtvarný návrh, úprava a ilustrace knih. Vedl kreslířské a řezbářské kurzy, působil v několika redakcích uměleckých časopisů a cele se věnoval kresbě a grafice. Zdrojem jeho inspirace byl dětský svět a literatura. Velká část jeho díla je spjata s knihou, zabýval se knižními ilustracemi, návrhy obálek, vytvářel ex libris. Častou inspiraci nalézal v díle Petra Bezruče. Zemřel 22. listopadu 1966 v Praze, kde prožil většinu života.