Autoři

Ostré hrany geometrických ploch vytvářející krystalické prostorové struktury, které se prolínají na fasádách řady domů i na specifických sériích kameninového porcelánu. To je pozoruhodný designový výraz užívanými řadou architektů a umělců v pražském prostředí v krátkém období po roce 1900. Pro svou formální podobnost se zejména francouzskou malbou malířů Picassa či Braque je nazývám českým kubismem. 

Art Deco je souhrnný název pro univerzální dekorativní styl, který se rozšířil v první polovině 20. let nejprve v Evropě a následně celosvětově. Jako eklektický sloh mísí vlivy secese, historických slohů i kubismu. Sice jej nejlépe reprezentují výrobky určené zejména zámožné společnosti, tyto se však postupně stávají čím dál dostupnějšími i pro širší společnost, a art deco je tak dnes synonymem pro dekorativní luxusně vyhlížející ale dostupný design meziválečné doby.

Forma následuje funkci. Ornament je zločin. Méně je více. Jednoduché, avšak ikonické věty geniálních architektů Henryho Sullivana, Adolfa Loose a Mise van der Rohe, které se zapsaly do historie a zásadně změnily architekturu i to, jakou podobu mají dnešní města. Výčet by však nebyl kompletní bez Le Corbusiera, na jehož jméno můžeme nahlížet téměř jako na synonymum funkcionalismu, a na jeho Pět bodů moderní architektury jako na zásadní milník ve vývoji architektury vůbec.Sloupy, střešní zahrady, volný půdorys, pásová okna a volné průčelí. To je Le Corbusierův funkcionalismus v kostce. Domy navrhoval jako stroje na bydlení - účelné, racionální a funkční, s volným půdorysem, dostatkem přirozeného světla i čerstvého vzduchu. Již od 20. let architekti a urbanisté při navrhování domů a měst vycházeli z vědeckého zkoumání lidských potřeb. Forma domů byla definována provozními, ekonomickými, sociálními a hygienickými funkcemi a měla naplňovat potřeby jejich obyvatel.

Škola, která výrazně přesáhla funkci pouhé vzdělávací instituce a v zásadní míře ovlivnila podobu současného designu i samotný systém vzdělávaní na uměleckých školách. Bauhaus byl od počátku výrazným střediskem avantgardního umění, architektury a designu. Byl synonymem inovace, experimentu, domovem významných umělců, teoretiků i architektů a snem o jednotném kolektivním díle. Zároveň byl vedle sovětských konstruktivistických institutů vůbec první vysokou školou moderní architektury na světě a také první školou, která se věnovala průmyslovému designu. Modernistická škola Bauhaus vznikla sloučením výmarské akademie umění s uměleckoprůmyslovou školou díky ideji architekta Waltera Gropia. Gropius byl jednak jejím ředitelem, zároveň však i autorem projektu stavby legendární školy v městě Desava, kam se škola roku 1925 přesunula. Tato budova Bauhausu patří dodnes k proslulým ikonám moderní architektury.

Radost, optimismus, vědecký i technický pokrok. Po deseti letech diktátu těžkopádné a šedivé sorely přichází na tolik vítané osvěžení v podobě̌ lehkého a barevného Bruselu - bruselského stylu. Na první poválečné světové výstavě Československo svým pavilonem uspělo natolik, že se o něm dodnes hovoří jako o legendárním fenoménu, jenž měl určující vliv na domácí vývoj, životní styl a především na bytovou kulturu. Díky společné práci našich architektů, scénografů a výtvarníků vzniklo skvělé propojení architektury s výstavní expozicí v pavilon Gesamtkunstwerk, který na Expu 58 získal nejvyšší ocenění.

Zlatá šedesátá. Období svěží, mladé a vzrušující. Léta změn, prosperity, dobývání vesmíru a technického pokroku. Design vládne jasnými geometrickými formami, zářivými barvami a materiálem číslo jedna je bezesporu plast, který vytlačuje ostatní tradiční materiály. Propast, která kdysi stála mezi vysokým a nízkým uměním je najednou zdrojem inspirace a jedno se ovlivňuje druhým. Designéři podobně jako umělci, začínají hovořit jazykem popartu a využívat jeho komunikační prostředky - pestrou barevnost, neomalenost, inspiraci velkoměstskou kulturou a každodenním životem. Vedle poprartu, který oslavuje konzumní společnost, stojí v průmyslovém designu 60. let proud zvaný Space Age, neboli kosmický věk, který je fascinován dobýváním kosmu a novými technickými možnostmi. Charakterizuje ho využívání bílých a stříbrných tónů, zaoblených tvarů, reflexních povrchů a futuristických forem. Někteří designéři experimentovali s návrhy “inteligentního nábytku” nebo s nábytkovými sestavami připomínajícími interiér vesmírných lodí.